KARMEL
INTEGRAČNÍ PROGRAM
ŽIVOTNÍ PŘÍBĚHY
1
NAIEL
a jeho rodina
Rodina Naiela a May pochází z Mosulu. Oni a jejich dva synové, Ibrahím a Fádí, stejně jako provdaná dcera Nibrás, zde strávili většinu života. Mosul a jeho široká předměstí, nazývaná Ninivské pláně, byly nejvíce křesťanskými oblastmi celého Iráku. Křesťanů v Mosulu žily desetitisíce, dnes už ale nezbyl ani jediný.
Naiel často vzpomíná na minulost, na časy Saddáma Husejna, který Irák držel železnou pěstí ve své moci. Byl to diktátor a časy byly zlé, ale dnes je mnohem hůře. Když byl Saddám sesazen, v roce 2003, situace mosulských křesťanů se rapidně zhoršovala. Boj proti americké okupaci, jak přítomnost amerických vojsk Naiel nazývá, se spojil s radikálním islamismem a křesťané byli považováni za spojence Američanů a tím pádem i nepřátele státu.
Mosul přestával být místem k životu. Křesťané se stali terči útoků – samotný Ibrahim byl postřelen a jeho přítel byl zabit. V těle Ibrahima zůstala kulka až do dnešních dnů, protože lékaři ji nebyli schopni vyjmout. Bratr May a jeho přítel byli zabiti na ulici, když si od nich ozbrojené milice vyžádali občanky. Jen jediný pohled do papírů, které uvádí také vyznávané náboženství, stačil, aby oba muže na místě zabili. Ale i bez pomyslné „cedulky“ to bylo snadné. Křesťané mají jiná jména než muslimové a navíc se ve svých čtvrtích všichni znají. Na check pointech na ně začali střílet...číst dál
2
WISÁM
a jeho rodina
Wisám a Nada pocházejí z Nového Mosulu. Wisám je starší bratr Naiela a velká část jejich životního příběhu je společná. Wisámův otec byl truhlář a on záhy opustil školu, aby se mohl vyučit řemeslo od svého otce. Zakrátko se k nim přidal i mladší Naiel a začali spolu podnikat. Vyráběli hlavně umělecky vyřezávaný nábytek tureckého, perského nebo iráckého stylu, krásné kuchyně a bohatě dekorované postele. Jejich práci přerušila válka s Íránem a později s Kuvajtem, ve které Wisám strávil třináct let coby povinně nasazený. Naiel pak o něco méně.
Po jejich konečném návratu domů doufali v klidný život, ale pád režimu Saddáma Husajna přinesl mnoho změn, z nichž většina byla k horšímu. Bezpečnostní situace se zhoršila a místo policie zabrali ulice iráckých měst islámští radikálové, bojovníci proti americké okupaci a různé ozbrojené skupiny. Wisám vzpomíná na rok 2006, který se mu vryl do paměti kvůli množství výbuchů, které tehdy ničily město. Nad jejich domy se odehrávala pouliční válka mezi Američany a opozicí, složenou z řady milic. Schovávali se tehdy ve svých domovech a neodvažovali se vyjít ven. Řada domů v jejich ulici byla poničena, oni ale situaci ustáli bez větších ztrát...číst dál
3
SAFÁ
a jeho rodina
Safá a jeho žena Amal bydleli se svými čtyřmi dětmi ve vesnici Karakoš, která se nachází na jihovýchodě Mosulu, v oblasti takzvaných Ninivských plání. Ninivské pláně se rozkládají na východě města a v dnešní době tvoří jeho předměstí. Za staých časů, před pádem Saddámova režimu v roce 2003, žili v Karakoši a v okolních vesnicích převážně křesťané. Podle Safáho jich bylo až devadesát procent.
Po pádu Saddáma a jeho vlády se v zemi výrazně zhoršila bezpečnostní situace a radikální islamisté začali útočit na obyvatelstvo, které nesdílelo jejich názory. Křesťané se stali velmi snadným terčem, protože v očích Iráčanů museli být logicky spojenci křesťanské americké armády, která od roku 2003 okupovala Irák. Zatímco ve velkých městech byla situace stále horší a horší, v Karakoši život pokračoval dál stejným tempem.
Amal vypráví, že díky tomu, že všichni v oblasti byli křesťané, nic jim nebránilo vyznávat svou víru otevřeně. Mohli na zahradě svých domů mít vánoční stromky, na domech kříže, účastnit se náboženských procesí a chodit do kostelů beze strachu. Kvůli tomu stále více křesťanů z Mosulu utíkalo na východ, ukrýt se do bezpečí souvěrců...číst dál
4
MARWAN
a jeho rodina
Samířin manžel zemřel před třiceti lety a zanechal ji s pěti dětmi, které vychovávala s pomocí svých příbuzných v Bagdádu, kde dodnes někteří z nich žijí. Marwán zde žil ještě do minulého roku – měl slušnou práci v telekomunikační společnosti, která ho bavila, i když byla vzdálená jeho původnímu oboru, automechanice.
Asi před pěti lety se Marwán začal poohlížet po manželce. Tehdy mu jeden jeho příbuzný, žijící v Mosulu, pověděl o Nibrás, která žila s rodinou v sousedství. Podle Nibrás to bylo asi takto: „Řekl mu, že zná rodinu, která má krásnou a mladou dceru a on mě chtěl poznat.“ Marwán si tak domluvil schůzku s rodinou, setkal se s nimi v jejich domě a s Nibrás si padli do oka. Nedlouho po jejich setkání následovaly zásnuby a pak i svatba. Ta se ale už konala v Karakoši, kam se Nibrás, dcera Naiela a May, s rodinou přestěhovala.
Nibrás s oblibou ukazuje svatební fotografie. Je na nich v krásných bílých šatech a s dokonalým make-upem. Irácké svatby jsou náročné na čas, přípravu i peníze a rodina se nesmí před příbuznými a přáteli zesměšnit tím, že by cokoliv zanedbala. Mnoho rodin se kvůli svatbám dokonce zadluží, což ale nebyl případ Marwána a Nibrás, kterým rodiče na svatbu dlouho střádali. Mohli tedy pozvat příbuzné z blízka i daleka a oslavit krásný den i přes špatnou bezpečnostní situaci, která v roce 2012 panovala...číst dál